3. prosince 2012 - "(ne)Slavný návrat"

3. prosince 2012 v 0:04 | Boe |  Kecy v kleci

Mám pocit, že je docela zbytečné zdravit pánskou část blogového světa, jelikož na můj blog by jaktěživ nevstoupili, a pokud ano, určitě by zde nesetrvali déle než pár vteřin. Tímto tedy zdravím všechny dámy, jak mladé tak ty mladšíMrkajícíJak jste si určitě (ne)všimli, zabloudila jsem zde naposledy loni, kdy jsem se pokoušela vyrobit z této deníčkové stránky stránku povídkovou. Nevím, jestli se to vyvedlo, ale zřejmě mě to moc neoslnilo, jelikož jsem splácala dohromady stěží jednu povídku o deseti dílech a pak jsem se vypařila jako pára nad hrncem. Měla jsem totiž pocit, že mi vlastně nic nechybí. Řekla jsem si, proč se zabývat blogem, když mám vše, co jsem si kdy přála - lásku, spokojenost, přátele, zdraví, rodinu. Proč ztrácet čas kecáním o ničem na nějakém internetu. Vlastně jsem si dnes uvědomila, že blog se pro mě (a věřím, že pro mnoho dalších) stal jakýmsi útočištěm. Utíkáme zde, když je nám nejhůř. Zjistila jsem, že opět utíkám. A proto se vlastně vracím.....zní to jako klišé.



Rok utekl jako voda. Asi bych se měla svěřit, jak to tedy všechno dopadlo od posledního zápisu do deníku.
S Tomem jsem prožila nejkrásnější období mého života. Celý měsíc se nám náš vztah podařil před partou udržet v tajnosti. Pak se to čirou náhodou dozvěděli (nebudu se radši zmiňovat jakNevinný).
Máma byla nadšená. Tomáše měla vždycky ráda. Její nadšení však trvalo jen tři měsíce... a moje taky.
Po třech měsících dostal pracovní nabídku v Německu. Byla to dost velká šance a on se jí kvůli mě chtěl vzdát. Nechtěla jsem za žádnou cenu, aby odjel, ale nakonec jsem zjistila, že bych mu zničila budoucnost a tady v té naší díře ho nic lepšího nečeká. Věděla jsem, že když se s ním rozejdu, tak odjede. Udělala jsem to a za dva dny už se jeho stříbrná oktávka ocitla někde v dáli. Nedá se říct, že toho lituji. Vím, že se má dobře. Asi dva měsíce zpátky se na jeho profilu objevily fotky ve společnosti jisté slečny - jmenuje se Emmy. Vypadá to, že spolu asi něco mají, ale snažím se na to nějak nemyslet. Sem tam si napíšeme na FB a někdy si dokonce prohlídnu jeho fotky, což vždycky způsobí pár slz, ale co se dá dělat. Život je krutý.

Mám nového přítele.Jmenuje se Adam, je mu o tři roky více nežli mně (23) a pracuje jako počítačový technik. Seznámili jsme se před (asi) rokem, ale oficiálně spolu chodíme necelých pět měsíců. Bydlíme spolu a žijeme si docela spokojeným životem. No, dá se říct. Přistěhovala jsem se k němu před 2 měsíci. No, bylo to dost na rychlo, ale potřebovala jsem nějakou změnu. Je to docela maličký byteček, zařízený není nijak velkolepě, ale je tu útulno a cítím se tu dobře. Adam je hrozně pozorný, vidím mu na očích, že mě má moc rád. Možná je do mě i zamilovaný - nevím, nikdy mi to neřekl. Nevadí mi to, nevím totiž, zda bych byla schopná mu odpovědět totéž. Vím jen, že ho mám moc, hrozně moc ráda.

Pořád studuju a momentálně hledám brigádu. Mamka mi sice přispívá na bydlení a mám i něco našetřené z léta, ale více méně žiju na úkor Adama, což mě vůbec nečiní šťastnou. Zřejmě to vidím na nějaké krizové řešení - McDonald apod.

Mamka je spokojená. Pořád vede svoje malé kadeřnictví, které rozšířila ještě o modelaci nehtů, na kterou si udělala kurz. Má přítele, kterého ale nijak netahá do rodiny - říká, že chlapa v domácnosti už nechce.Smějící se Žije s mojí mladší sestrou Hanou, která se dostává do těžké puberty a docela to s ní lomcuje. Myslí si, že když nastoupila na druhý stupeň základní školy, že už je z ní velká holka, ale kdo si to nemyslel, že?Smějící se Kuba, můj starší bráška, je šťastně ženatej, má doma dvě supr čupr holky a je samozvaný hrdý otec a spokojený manžel. Idylka..bože, já jim závidím. Abych nezapomněla na mou divou zvěř. Ajšulka zůstala u mámy, aby je tam někdy pozlobila, když tam nejsem já a Belinka se stěhovala semnou k Adamovi. Ten z toho sice není moc nadšený, ale byla to má podmínka a jelikož se někdy zdá, že se pro mě rozkrájí, tak nakonec svolil a tváří se, že psí chlupy ho nevyvádí z míry.

Eliška je stále sama, zažila sice, přes mou blogovou dovolenou, menší románek s jedním klukem z práce, ale zřejmě to nebyl ten pravý - táhnul to tam totiž zřejmě s celým ženským personálem. Eliška je ale rozený bojovník, takže na sobě nedává znát své zklamání a je pořád pohodová - jak já jí to závidím.Rozpačitý Naše parta pořád drží pohromadě, sice se nescházíme tak často jako dřív, ale sem tam uspořádáme nějakou akci, nebo si prostě jen zajdeme na pivko. Jelikož se Adam mezi nima necítí ve své kůži, tak se tyhle podobné dýchánky omezily na minimum...

Míša s Terkou semnou stále bojují na vysoké. Jsme nerozlučná trojka a pokud se k nám přidá ještě Míša, tak to stojí za to. Mrkající

Na konci mého vyčerpávajícího životopisu bych ráda poděkovala té hrstce, která si na mne vzpomněla i v mé blogové pauze. Děkuji také za moc pěkné komentáře, které mi tu přibyly spolu se spoustou spamů , kterých je podstatně více.Smějící se Uvidíme, co z toho mého návratu vyleze. Pokud to nebude hodné Vašemu čtení, snad mi to alespoň uleví od každodenních chmurů.

Boe
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 katie katie | 3. prosince 2012 v 7:41 | Reagovat

jé , jsem ráda že ses nám vrátila :)

2 ajalon ajalon | E-mail | 3. prosince 2012 v 13:03 | Reagovat

Ahoj Boe :)
začetla jsem, se do povídly, ale jsem teprve ve 2. kapitole, každopádně líbí ;-)
Přeju hodně štěstí s Adamem :-)

3 Kosáček Kosáček | 3. prosince 2012 v 14:15 | Reagovat

Hezké a hodně štěstíčka.Díky za návštěvu. :-)

4 little michelle. little michelle. | Web | 3. prosince 2012 v 15:47 | Reagovat

Pořád jsem čekala než se vrátíš! Doufala jsem, že si přečtu nové příběhy s Tomem a dost mě zamrzelo, že jste se rozešli. Ale vše špatné je k něčemu dobré a tys udělala správnou věc. Za ten rok mi přijdeš mnohem vvyspělejší a už hodně dospělá! :) doufám, žže nedáš jen jeden článek a pak zase zmizíš. chybělas nám! PS: Možná si mě pamatuješ z minulého blogu ( http://doktor-mracek.blog.cz )

5 Beornottobe Beornottobe | Web | 3. prosince 2012 v 21:02 | Reagovat

To víš, že si tě pamatuju :) Jsem moc ráda, že jsi zpátky. Vítej :)
To s Tomem mě mrzí, ale udělala jsi dobrou věc a to se cení :-)
Přeji ti hodně štěstí s Adamem, ať vám to ještě dlouho vydrží a hlavně - ať si šťastná! :)

6 Alciellë Alciellë | Web | 4. prosince 2012 v 21:30 | Reagovat

Vítej zpátky, chybělas mi! A to myslím vážně.. ;) Plno mých oblíbenkyň to vzdalo a já už neměla chuť psát, ted se taky vracím, jen doženu školu.. já ti tak závidím, já mám na kluky smůlu, zase jsme si to sama zvorala.. nebo spíš kámoška, nevím.. =(  je mi z toho všeho špatně.. a ze mě.. ztratila jsem sny, zájmy, nemůžu věřit určitým lidem, ztratila jsem naději u toho kluka.. =(  Někdy se ti ozvu a napíšeme si, ted vůbec nestíhám, snadv pátek ;)). Každopádně jsme ráda, že to nějak zvládáš. Já celou dobu přemýšlím o zrušení studia a o nástupu do práce (Tesco)..  Přeju ti, at ti to s Adamem vydržím - teda hlavně at ty jsi štastná, ale mrzí mě Tom, hodně jsem vám to přála.. ale máš pravdu, taky bych ho asi tady nedokázala držet.. =(

7 S. S. | Web | 4. prosince 2012 v 21:39 | Reagovat

Je zvláštní, když píšeš, že s ním bydlíš, ale zároveň bys mu nejpíš nedokázala říct, že ho miluješ, nebo cokoliv, co by znamenalo něco takového..
To bych já asi nedokázala.
Tomáše je mi líto, asi jako všem tady, co něco vědí/četli..
Jak jsi napsala o svém bráchovi, tak mi došlo, že jsem asi na blogu nezmiňovala svýho bráchu, takže to jdu hned změnit a napíšu alespoň jednu větu o něm, zaslouží si ji.:)
A nakonec, jsem moc ráda, že jsi se rozhodla, že se vrátíš!:*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama