12. - 14. srpna - " Noc pod hvězdami "

15. srpna 2011 v 16:20 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
V pátek ráno jsem si do malého báglu zabalila všechny "potřebné" věci a odpoledne jsme prvním linkovým autobusem vyrazili do spárů chatového dobrodružství. Domlouvali jsme se, že pojedeme auty, ale vlakem to je přece jen větší zábava. Na nádraží jsme dorazili s nadšenými výrazy. Už ve vlaku nás popadaly záchvaty plné smíchu. Danek opět perlil tak, že rozesmál celý vlak i s průvodčím.
Když jsme dorazili na místo, spatřili jsme něco úchvatného. Malá dřevěná chaloupka posazená do mechu a kapradí. Div jsme nehledali Křemílka a Vochomůrku. Myslela jsem si, že přijedeme někam na kraj lesa, kde se bude někde u asfaltky roztahovat obrovská chata z let komunistických. Místo toho tu stojíme u dřevěnky, někdy z let slávy B. Němcové a všichni máme pusy do kořán...
Vevnitř to byla taková moderní chalupářská klasika - což mě trošku zarazilo. Dokonce i teplá voda a splachovací záchod - paráda.


"Tak na ten náš super víkend," zvedla Eliška sklenku s vínem a všichni jsme si navzájem připili. Potom jsme se bavili o všem možném, smáli jsme se, rušili klid lesa a já se cítila vážně skvěle. Konečně jsem byla někde mimo naši malou neútulnou obec.
Na druhý den nás Radek, jakožto vášnivý houbař, všechny nemilosrdně vzbudil již o půl 6 ráno.
"Co si stěžujete, bando jedna. Na houby se chodí ještě za tmy, už tak jdeme pozdě," sekýroval všechny nespokojené lenochy, když stál nachystaný v pozoru u vchodových dveří. Na sobě khaki houbařský ohoz, na nohách pohorky z let nula a v ruce proutěný košík.
"Radku, ty jsi vážně magor," koulela očima Eliška, když si zavazovala tkaničky.
"Já nejdu," prohodila jen tak mimochodem Nela. "Se nebudu někde drkocat za houbama, stejně je nežeru," odfrkla a šla si, stále ještě oblečená v pyžamu, zalést přímo do postele za Danem, který z pod peřiny nevystrčil ani nos. Udělala bych nejradši to samé, ale při návratu domů jsem nelitovala. Obsah Radkového košíků byl jen třetina toho, co všechno jsme si přinesli. Voňavé praváky jsme cpali všude, kde se dalo. A že jsme jich tam nechali. Když jsme přišli do chalupy, Dan s Nelou ještě spokojeně vylehávali v posteli.
"Ty vole, kde jste to sebrali? Jste si měli vzít nůši," chechtal se Danek. "Mě by spíš zajímalo, kdo to bude jíst," remcala Nela, která se asi moc dobře nevyspala, jelikož byla protivná jako osina v zadku. "No, nevím jak vy, ale já bych to předal našim krasavicím, ať s tím něco provedou," třepal se na svůj úlovek Radek, div mu po bradě netekla slina.
"V první řadě je to třeba nasušit, takže utři slinu a doneste noviny," ošéfovala jsem ty tři nenasytné krky. S Eliškou jsme měli vymyšlený oběd už předem, takže houbová polévka s opečeným chlebem nám tůstala na další den. Po snězeném obědě, kdy jsme sklidily ovace a téměř nemusely mýt talíře, jak byly vymetené do posledního drobečku, jsme si hodili menší odpolední siestu a potom vyrazli do nedalekého městečka na zdejší jarmark. Bylo krásné počasí - ani vedro ani zima, prostě tak akorát. Byl tam docela zajímavý program a pořád se bylo na co dívat. Lidé tancovali a zpívali ve zdejších krojích, a vyráběli různé předměty - sklenářské výrobky, košíky, keramiku.... Obešli jsme všechny zajímavosti a potom jsme se usadili k pódiu na lavičky a dali jsme si pivo. Nevěřili byste, jak mi bylo skvěle. Podívali jsme se na Soutěž v pojídání špaget. Vyhrál to takový chlápek s obrovským fousem, který byl asi větší než on sám. Byla to docela zábava, ale pak přišla ještě větší...

"Jdu si ještě pro jedno," řekl Tomáš a ztratil se v davu. Z pódia zrovna odcházel dětský pěvecký sbor, když přišel uvaděč: "Rozlučme se pořádným potleskem s dětským školním sborem Klubíčko, byli jste úžasní," začal svou řeč pán v šedém obleku a špatně uvázanou kravatou. "Jelikož jsme národ hravý, máme pro vás další úžasnou soutěž. Před malou chvílí jsme mohli spatřit pořádné chlapy v soutěži jedlíků, teď budeme moci shlédnout tu půvabnější část publika." rozmáchl uvaděč rukou někam do prázdna a pak si z čela utřel kapky potu. "Najde se nějaká dobrovolnice, která se hlásí, do zatím tajné soutěže?" zeptal se upocený uvaděč na už předem jasnou odpověď. Který člověk by se přihlásil do soutěže před tisíce lidí, ještě navíc, když vůbec neví, co ho čeká.Šlápnul vedle
"Tak co třeba vy, krásná slečno!" ukázal prstem na mě. S vyděšeným výrazem jsem začala vrtět hlavou tak silně, že jsem si málem namohla krční páteř a koktavým hlasem jsem se snažila zakřičet něco jako NE. Bohužel mi to bylo prd platné, jelikož upocený uvaděč ladně seběhl schůdky a třemi dlouhými kroky byl u mě. Ani jsem se nenadála a už jsem stála na pódiu. Kluci byli samozřejmě štěstím bez sebe a nezapomněli všechno řádně zdokumentovat na kameru.
"Nestyďte se slečno. Jak pak se jmenujete?" začal s výslechem upocený únosce.
"Patricie," odpověděla jsem otráveně.
"Mám pro vás jednu dobrou a jednu špatnou zprávu, Patricie, kterou chcete slyšet dřív?" pokračoval.
"Třeba tu špatnou."
"Obsah soutěže vám vysvětlím až později. Ale dobrou zprávou je, že jdu ulovit ještě další nedobrovolnice, abyste tu nebyla tak sama." ukončil rozhovor a já zůstala na pódiu, zatím co on vyloženě donutil dalších devět žen různých výšek, postav a barev vlasů. Jednalo se o MISS JARMARK 2011. Disciplíny byly naštěstí jen dvě - rozhovor a promenáda. Nebyla to promenáda v plavkách, ale ve zdejším kroji. Prostě nás zatáhli do zákulisí, kde nám narvali přes hlavu kroj,pak nám ho tam snad hodinu šněrovali, vázali a natřepávali a pak nás vyhnali na procházku po pódiu. Hrála u toho nějaká jejich dechovka, takže jsem si připadala jako stoletá babička. Vzbudila jsem ale pořádný aplaus, holky málem ležely smíchy pod stolem a kluci fotili a natáčeli jako diví. Samozřejmě už je všechno na facebooku. Ale co, odnesla jsem si druhé místo. Úžasný
Alespoň jsem zjistila, že kroj není žádný pohodlný model. Je v něm děsné vedro, je těžší než já sama a na oblíkání taky není zrovna praktický. Kluci z toho měli náramnou legraci, ale pak mi zalichotili, že bych prý byla pěkná selka, jen by to chtělo kratší sukni. Chlapi - co byste od nich chtěli.Mrkající

Když jsme celí zmožení přijeli domů, připravili jsme další grilovačku. Pokud jste ještě nejedli grilovaný lilek, grilovanou papriku a grilované švestky ve slanině, určitě doporučuju. Je to dobrota.
Když jsem kolem půl dvanácté cítila, jak mi víno začíná stoupat do hlavy, rozhodla jsem se, že si zajdu do spižírny ještě pro nějakou minerálku. Otevřela jsem dveře do spíže a rozsvítila světlo, popadla jsem jednu minerálku s příchutí hroznového vína a měla v plánu vrátit se zpátky. To by se ale v předsíni nesměl objevit Tomáš.
"Fuj, jsem se tě lekla," popadla jsem se za srdce a zhluboka se nadechla.
"Asi máš špatné svědomí," usmál se na mě. "Počkej tady, hned jsem zpátky," zaklapl za sebou dveře od kuchyně a já si zatím sedla na botník, otevřela minerálku a zahnala žízeň. Za chvíli se opravdu obevil mezi dveřma a v ruce držel víno.
"Vem tohle," podal mi do ruky kostkovanou deku.
"Na co ti to bude?" zmateně jsem se zeptala.
"Pojď, prosím tě," vzal mě za ruku a šli jsme...

Nevím ani jak dlouho jsme se pomalou chůzí toulali lesem a povídali si o všem možném. Neřekl mi kam mě to vede a já se neptala.... Bylo mi v tu chvíli úplně jedno kam jdeme a proč. Hlavně, že jsme šli a byli jsme sami. Po nějaké době jsme došli na obrovskou louku, která byla oddělená od lesa dřevěnou ohradou.
"Tady se ve dne pasou koně," zašeptal Tom, když přelezl dřevěné ohrazení. Když jsem i já zdolala výšku ohrady, ukázal prstem na obrovský seník.
"Ležela jsi někdy na seníku?"
"Ne, ty jo?"
"Když jsme byli s Danem malí kluci, tak jsme tu s jeho rodičema jezdili skoro každé prázdniny. Ten pán, co tu má ty koně se nás tu už nachytal," rozzářily se mu oči, jako by byl stále ten malý klučina skákající do hromady sena. Vzal mi deku lehce z rukou a rozestřel ji po seně.
"Víš, děsně to seno píchá, ta deka to sice ani trochu nezlepší, protože ty stébla tím prolezou, ale aspoň něco než nic," rozesmál mě.
Povídali jsme si snad o všem. O dětství, o rodičích, kamarádech, jídlu, škole, práci, vztazích, ale i o nás dvou.
"Pamatuju si, kdy jsem tě poprvé potkal. Hrozně ti to slušelo," zašeptal.
"Vždyť jsem jela na kolečkových a rozplácla se před tebou jako blbec," zasmála jsem se.
"No právě, měla jsi tak vyděšený výraz, až jsi byla roztomilá." dal si ruce za hlavu a já si ho zvědavě prohlídla. Hnědé vlasy ledabyle upravené do zvláštního rozcuchu, na kluka až nezvykle dlouhé řasy, rovný nos a hezky krojené rty. V tom svitu měsíce se ta krása snad zdvojnásobila. Cítila jsem se moc krásně. Byl celou dobu tak milý a já tak hloupá, že jsem to neviděla už dřív.
"Proč jsi mi tenkrát dal to srdíčko?" zeptala jsem se opatrně a koukala se do nočního nebe. Cílila jsem, jak sebou trhnul a nervózně se na mě podíval.
"Asi mě v tu chvíli nic lepšího nenapadlo," vysvětlil nepřímo mou otázku. "Už dávno mi došlo, co jsem měl tehdy udělat." dodal ještě.
"Co?"
"Tohle," otočil se na bok a z obličeje mi odhrnul pramen vlasů. Pak mě jemně pohladil po tváři a zadíval se mi do očí. Nikdy jsem si nevšimla, že je má tak nádherné. Potom se naše rty spojily. Líbali jsme se lehce, pak vášnivě a neskutečně dlouze. Cítila jsem se tak klidně, když přeze mne přehodil jeho bundu, objal mě zezadu kolem pasu a opřel si bradu o mé rameno. "Tohle jsem měl udělat už hodně dávno.." zašeptal a pak jsme oba zavřeli oči...

Boe
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S. S. | Web | 15. srpna 2011 v 17:07 | Reagovat

Uaaaaaaaa!!!! Jsem tak šťastná, za to, co se stalo. Za Tebe, za vás!! Za co nejsem šťastná je, že tu neni fotka v kroji, sakryš!
Jo a mimochodem, měli Ti dát první místo, určitě měli! Pfff!
Já chci fotky z fejsbůku taky vidět!:(

2 veronique-the-best veronique-the-best | Web | 15. srpna 2011 v 17:52 | Reagovat

tomu se říká romantika!:D doufám, že bude pokračování!

3 Alciellë Alciellë | Web | 15. srpna 2011 v 18:31 | Reagovat

Souhlasím naprosto s komentářem č. 1. :) Konečně se Tom odhodlal. Opravdu jako vystřižené z románu ;). Docela ti závidím, já nikdy kluka neměla a to jsem stejně stará jako ty, vlastně měla, ale nic z toho vztahu jsem neměla... =(. A tyhle akce? Už asi skončili... Parta se rozpadla...

4 Es. Es. | Web | 15. srpna 2011 v 19:14 | Reagovat

Tak podařený výlet :)) ještě, že si na tu chatu jela :) ten konec se mi líbí úplně nejvíc ! :)) jsem ráda, že se tam stalo, co se stalo :)
gratulace k druhému místu ;P

5 alouette alouette | Web | 16. srpna 2011 v 15:21 | Reagovat

ty jo... Tom se mi zdá čím dál víc sympatičtější, přeji vám to! Těším se na další a další články :)

6 M. M. | Web | 17. srpna 2011 v 7:46 | Reagovat

Niekedy by som si prezrela dĺžku článku a kliknutím červeného krížika by som sa okamžite vytratila. Ale keď čítam tvoje článko-príbehy tak mám pocit akoby som čítala knihu. Síce sem dlho nechodím a neviem čo sa dialo s Tomášom predtým (reagujem na predošlé komentáre) ale tento koniec ma dojal! To je také skvelé, že to skončilo práve takto! :D Super, že si si užila chatovanie a gratulujem k druhému miestu :D Za nútené prežívanie pocitov, aké má storočná babička, keď si dá kroj a prechádza sa po tribúne za sprievodu dychovky by si si zaslúžila určite prvé, ale tak čo už...

7 xoxo-lenik xoxo-lenik | Web | 17. srpna 2011 v 11:53 | Reagovat

Wau to musel být výlet =))).

8 you-all-star you-all-star | Web | 18. srpna 2011 v 22:36 | Reagovat

krásně napsaný!:)

9 Aný Aný | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 13:34 | Reagovat

Čtu tvůj blog už dlouho a ikdyž nepíšu komentáře vždy nemám z tvých zážitků slov.A jak to dokážeš všechno sepsat..!Přeju ti toa těším se na pokračování.

10 sweet-breeze sweet-breeze | Web | 24. srpna 2011 v 1:10 | Reagovat

nádherně napsaný.. :)
Taková romantika :))

11 M M | 24. srpna 2011 v 15:48 | Reagovat

začíná to jak nějaká slohovka :D :D

12 BAuu BAuu | Web | 26. srpna 2011 v 21:09 | Reagovat

nóó konečně jsem se dočkala! jsem si říkala, kdy to přijde :))

13 Beornottobe Beornottobe | Web | 28. srpna 2011 v 17:18 | Reagovat

Jó, chalupy jsou fajn :) Tu soutěž miss ti nezávidim, já bych z toho pódia asi utekla, kdyby mě tam někdo vytáhl :D Ale gratuluji k 2.místu :)
Jinak moc Ti přeju, že Ti to konečně vyšlo s Tomášem :))

14 prom dresses prom dresses | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:39 | Reagovat

It exclusively your opinion.
http://www.threedress.com/

15 watches replica watches replica | E-mail | Web | 31. října 2012 v 14:39 | Reagovat

A. The baby, because he's a little Bigger!
http://www.theirwatches.com/

16 formal evening dresses formal evening dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:24 | Reagovat

Q. If Mr. and Mrs. Bigger had kids, who would be the biggest of the three?
http://www.untildress.net/short-wedding-dresses.html

17 dresses for prom dresses for prom | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 6:18 | Reagovat

A. He couldn't concentrate!
http://www.spelldress.net/wedding-dresses.html

18 red evening gowns red evening gowns | E-mail | Web | 2. května 2013 v 9:36 | Reagovat

I happen to enter your blog with the help of Google search. To my sheer luck I got what I was searching for. Thanks.
http://www.queweddingdresses.org/bridesmaid-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama