27-29. červenec -" Babička montalina, rychlokurz a divoký striptýz "

29. července 2010 v 22:27 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damsel boe
V úterý jsme byli u babičky. Taťka se pro nás stavil a jeli jsme babči popřát k pondělnímu svátku. Hanka jí nakreslila nějaké přáníčko a já jí koupila nádhernou orchidej v květináčku. Pořád o ní básnila, tak jsem jí udělala radost. Málem nás umačkala radostí, když nás viděla.
Babička je prototyp klasické nefalšované babičky. Bydlí na vesnici, krmí slepice, chová kočku Mícu a psa Alana, nosí květované zástěry a peče nejlepší buchty na světě. Je hodná, milá, srdečná a vstřícná. Děda je tichý ale veselý člověk. Rád se zasměje, ale když nemusí, tak nemluví.
Druhá babička - tedy od mamky, je zase dáma první kategorie. Bydlí v bytě na předměstí, nosí kostýmky a doma to má uklizené jako snad nikdo na světe. Voní se chanelem a na první pohled vypadá mladě a chladně. Kdo ji nezná, typuje jí na 49 let, opak je ale pravdou, protože babičce je úctyhodných 62. Nemyslete si ale, že je nemilá nebo není hodná. Je s ní legrace a je to moderní babička. Vždycky, když mi koupí nějaký dárek, se kterým se trefí do vkusu (což je skoro vždy), říká: "Nemysli si, že bába patří do starého železa, já sleduju co mladé holky nosí," a vítezoslavně na mě mrkne. Babička nemá manžela. Zemřel, když jsem byla ještě malá.
Když jsem tak seděla nad hrnkem bílé kávy a talířem Honzových buchet, ztlumila babička rádio, sedla si vedle mě a tichým hlasem se mě zeptala:
"Paťulko, co říkáš na tu tátovu hvězdu?"

"Myslíš Montanu?" napila jsem se z velkého hrnku.
"Co je to montalina?" poposunula si babča brýle a nakrčila obočí.
"Ale to nic babi, já jí tak říkám," mávla jsem rukou a dodala, že Lenka je mi naprosto volná.
"Vždyť je to ještě děcko! Málem mě vodvezli, když jsem viděla, co si to přived do baráku za manekýnu. Ta holka se hodí pro ňákýho mladýho klučinu a ne pro toho našeho polovičního dědka." nadávala babička tlumeným hlasem a rozmachovala rukama. Nadechla se a pokračovala dál, "Ten tvůj táta se chová jak starej vůl, vždyť ta ho jenom vyždíme a pošle do háje. No jestli si s ním to mladý střevo udělá mimino, tak Kubíček, Hanička a ty budete božátka. Já bych ho samozřejmě brala jako vnouče, což vo to, ale vždyť to se nehodí, takovej starej a malý dítě. Měl zůstat s vaší mámou. Dianka je tak hodná ženská pracovitá. Já to říkám furt, jak je starej, tak je blbej!" ukončila babička svůj monolog, mávla rukou a vyšla ven.
Je fakt, že babička má naprostou pravdu, co když tátu Montana tak zblbe, že si s ní udělá další dítě?...

Ve středu jsem byla sama doma. Hanka zústala u babičky a máma měla v kadeřnictví celý den plno, takže tam byla až do večera.
Vstala jsem, udělala si kávu, snídani a sedla si na balkón, kde jem pozorovala, co se děje na ulici. Děti jsou od rána ve svém živlu, běhají po sídlišti a řvou jako na lesy, člověk, aby se vůbec vyspal. Bela si přinesla vodítko a tak jsem se rychle umyla, hodila vlasy do culíku a vydala se do těch ulic také. Doufala jsem, že alespoň potkám Tomáše nebo Elišku, ale bohužel jsem celou dobu venčila sama.
Když jsem procházela kolem starých garáží, Bela se zrovna uvelebila do trávy a začala válet sudy, tak jsem jí nachvilku odepla vodítko, ať může chvíli volně dovádět na otevřeném prostranství.
Najednou mi v kapse začal zvonit mobil. Koukla jsem na displej, ale číslo bylo neznámé. Vyčkala jsem ještě chvíli a pak telefon zvedla.
"Prosím," nenapadlo mě nic lepšího.
"Dobré dopoledne, omlouvám se, že vyrušuji tak brzo ráno, mluvím se slečnou Patricií?" zazněl na druhé straně ženský hlas.
"Ano, dobrý den," pozdravila jsem a čekala, co se bude dít dál.
"Tady Jana R. z Domu dětí a mládeže (město nebudu uvádět), volám ohledně vaší odpovědi na náš inzerát," objasnila mi a já už věděla o co jde.
"Psala jste nám asi před necelým měsícem, že byste chtěla brigádničit jako vedoucí oddílu příměstského tábora. Vybrali jsme tehdy někoho jiného, ale ten dotyčný si zlomil nohu a já potřebuji rychle sehnat náhradu. Bohužel mi nikdo nemůže slíbit, že bude mít čas celý zbytek prázdnin, tak volám vás a jste má poslední naděje," objasnila mi paní Jana s velkým zoufalstvím ve hlase.
"Já nejsem proti, jen bych potřebovala bližší informace," uklidnila jsem ji a pak si vyslehla nechutně dlouhou řádku informací, že musím projít rychloškolením vedoucích o bezpečnosti dětí a v kterých zónách se mám s dětmi pohybovat, s kterým člověkem budu děti hlídat a kde a kdy se mám dostavit. Dostavit jsem se měla a to hned ten den na rychloškolení.
Byla to otrava, protože školením jsem prošla už kdysi, když jsem dělala praktikantku na klasickém dětském táboře, který mi samozřejmě přijde o dost záživnější, ale příměstský taky není špatný. Někdo ty malé uličníky pohlídat musí.
Večer jsem přijela tak utahaná, že jsem padla do postele a spala jako zabitá.
Dnešní den jsem strávila s Tomášem. Konečně po dlouhé době vylezlo sluníčko, a tak jsme vytáhli kolečkové brusle a jeli se podívat k nedaleké přehradě. Našlo se tedy pár odvážlivců, kteří se v té ledové vodě koupali, ale my se vyhřívali hezky na sluníčku. Do batohu jsem sbalila pár sušenek, nějakou pomerančovou limonádu a samozřejmě deku. Hezky jsme se tam vyvalili, sundali si brusle a prokecali a prosmáli polovinu odpoledne.
Vyprávěl mi o starých zážitcích, když byli s Eliškou a děckama mladší a já zase, jaké to bylo ve městě, ve kterém jsem bydlela předtím.
"Jsem ráda, že tě mám," usmála jsem se a nastavila tvář proti slunci.
"Čím jsem si zasloužil takovou poklonu?" rozesmál se a překvapeně se na mě podíval.
"Jinak bych tu byla sama a navíc..." ztišila jsem hlas.
"Co navíc..?" hluboce se na mě zadíval.
"Je s tebou děsná sranda," cákla jsem na něj trochu vody a rozutíkala se boso směrem k molu. Na konci mola mě dohnal, popadl za ruku a se smíchem mě zvedl do náruče.
"Ty seš ale lehká," naznačil, že mě hodí do vody.
"Nedělej mi to, prosím! Tomášku, udělám co budeš chtít, jenom mě tam neházej!!" smála jsem se a přitom se ho držela jako klíště.
"Co budu chtít?" chytil se mého slova rychle.
"Podle toho co," ušklíbla jsem se.
"Slib, že uděláš, co budu chtít nebo skončíš ve vodě," smál se a držel mě tak pevně, že prostě nešlo vyprostit se.
"Tak jo, jen už mě pusť!"
Najednou se mé nohy lehce dotkly země, ale stále mě držel za konce mých prstů. Ruku jsem stáhla blíž ke svému tělu a zeptala se, co tedy bude chtít za to, že mě ušetřil té nepříjemné zkušenosti ochutnat ledovou vodu z přehrady.
"No, to nevím, zatím.." mrknul na mě.
Vydala jsem se pomalým krokem zpátky k dece a začala si nazouvat brusle.
"Nemysli si, že budu dělat nějaké čuňačinky," pohrozila jsem mu.
"Myslel jsem, že by sis oblíkla takovou tu černou košilku a udělala mi striptýz," řekl a já se na něj vyděšeně podívala.
"Dělám si srandu," rozesmál se, "Myslíš si o mě, že jsem takové prase?" zaťukal si na čelo.
"Ale víš, že kdybych to chtěl, tak bys to musela udělat? Slíbila si to," smál se a provokoval mě skoro celou cestu domů, až jsem to nevydržela a dostal jednu pořádnou herdu do zad. Vím, že si dělal srandu, ale myslím, že kdybych souhlasila, asi by moc proti nebyl :D.
Když jsme dorazili domů, navrhla jsem mu, že by se mohl stavit k nám. Domluvili jsme si tedy film Disturbia. Už ho čekám, snad nebude chtít ten striptýz :D...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Beornottobe Beornottobe | Web | 30. července 2010 v 0:40 | Reagovat

Tak to máš dobré babičky, jednu typickou venkovskou a jednu moderní, to já už musela babičkám zakázat, aby mi něco kupovali, protože moderní opravdu nejsou, ale mě to nevadí, stejně je mám ráda :) Na táboře si to užij, přeju ti, aby tě tam děti moc nezlobili ;)
A děkuju za hezký komentář, určitě se svého koníčku nevzdám, to bych přeci těm svým dvěma pejskům nemohla udělat :)

2 Vedzu Vedzu | Web | 30. července 2010 v 9:23 | Reagovat

Diky za komentar:) Ja mam taky jenom primestsky, uz to delam 5 let, protoze tady u nas neni moc moznosti se dostat nekam na normalni. No a ty nehty, to je uplne otres, mam jednu ruku uplne propilovanou a je to celkove tluste a moc se mi to nelibi. Mam gelovky.

Jinak moderni babicku ti zavidim, vzdycky takove lidi obdivuju:) Mamku kadernici taky, tu bych doma potrebovala. A jinak jak ctu proslov tve druhe babicky, tak ma asi pravdu. Ono kdyz clovek vidi mladou holku se starsim chlapem, tak me vzdycky napadne, co na nem ta holka vidi. Samozrejme, ze se najdou vyjimky.

3 alouette alouette | Web | 30. července 2010 v 9:51 | Reagovat

no... tak takovou babičku bych taky brala, myslim tu od tatky... a vis co, je fajn ze se na ten vztah tatky a montany diva takhle... :) Podle me si tatka chce tk akorat dokazat, ze je jeste mlady a ma sanci u mlade holky... :) Treba z toho vyroste... jeste ma cas ;)

4 Theresa Van Freisgierben *Tréz.* Theresa Van Freisgierben *Tréz.* | Web | 30. července 2010 v 14:51 | Reagovat

Děkuju za pochvalu, od tebe si toho vážím :)
Obě moje babičky bydlí ve městě a ani jedna není praktická babička. Ale ani jedna není kostýmkářka ani nic takového. Jen nejsou tipické babičky.
A babiččin monolog je velmi zajímavý. A nejspíš bohužel pravdivý.

5 Essi Essi | Web | 30. července 2010 v 17:44 | Reagovat

Na babičkách je cosi kouzelného a mládež, co se nad nimi pohoršuje, nebo se za ně stydí, bych bila po hlavě železnou tyčí xD.

6 es* es* | E-mail | Web | 1. srpna 2010 v 19:26 | Reagovat

Brala bych Tvojí městskou babičku.Tu druhou Tvou mám skoro také.Bydlí na moravě,je stará,usměvavá a strašně hodná.Bydlí na samotě,nejbližší sousedi jsou kilák daleko,takže kolem maj jenom louky a lesy.Je to strašně krásná příroda..Dřív se na loukách pásly krávy a ovce,ale teď už je babička už moc stará,tak zůstal jen pes :)

7 Lenny Lenny | Web | 2. srpna 2010 v 23:16 | Reagovat

Já mám jednu babičku taky pravou venkovskou, druhá zase nevytáhne paty z domu a chová se jako blázen. Škoda.

Den s dětmi ti moc nezávidím, nevím, jak bych to sama zvládala, ale odpoledne s T. muselo být fajn, miluju kolečkáče :).

8 Confession Confession | Web | 2. srpna 2010 v 23:35 | Reagovat

Píšeš úžasně! Přečetla jsem si celý tvůj blog, úplně jsem to hltala. Máš zajímavý život, pro mě je tohle něco jako příběh na pokračování. Budu sem chodit každý den a číst! Je to napínavé hlavně s tím Tomem:) Hodně štěstí;)

9 louboutin shoes louboutin shoes | E-mail | Web | 31. října 2012 v 12:53 | Reagovat

A. To win the nobell prize
http://www.shoesgreat.com/

10 sexy wedding gowns sexy wedding gowns | E-mail | Web | 31. října 2012 v 13:41 | Reagovat

I happen to enter your blog with the help of Google search. To my sheer luck I got what I was searching for. Thanks.
http://www.felldress.org/mother-of-the-bride-dresses.html

11 brides mothers dresses brides mothers dresses | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:04 | Reagovat

Why didnt I find this post earlier? Keep up the good work!.
http://www.threedress.net/

12 replica omega seamaster watches replica omega seamaster watches | E-mail | Web | 19. dubna 2013 v 5:38 | Reagovat

Q. How did the farmer mend his pants?
http://www.latewatches.com/omega-omegamania.html

13 Ala Ala | Web | 19. března 2015 v 14:22 | Reagovat

:-)

14 Ivo Ivo | Web | 19. března 2015 v 14:22 | Reagovat

:-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama