Červenec 2010

27-29. červenec -" Babička montalina, rychlokurz a divoký striptýz "

29. července 2010 v 22:27 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damsel boe
V úterý jsme byli u babičky. Taťka se pro nás stavil a jeli jsme babči popřát k pondělnímu svátku. Hanka jí nakreslila nějaké přáníčko a já jí koupila nádhernou orchidej v květináčku. Pořád o ní básnila, tak jsem jí udělala radost. Málem nás umačkala radostí, když nás viděla.
Babička je prototyp klasické nefalšované babičky. Bydlí na vesnici, krmí slepice, chová kočku Mícu a psa Alana, nosí květované zástěry a peče nejlepší buchty na světě. Je hodná, milá, srdečná a vstřícná. Děda je tichý ale veselý člověk. Rád se zasměje, ale když nemusí, tak nemluví.
Druhá babička - tedy od mamky, je zase dáma první kategorie. Bydlí v bytě na předměstí, nosí kostýmky a doma to má uklizené jako snad nikdo na světe. Voní se chanelem a na první pohled vypadá mladě a chladně. Kdo ji nezná, typuje jí na 49 let, opak je ale pravdou, protože babičce je úctyhodných 62. Nemyslete si ale, že je nemilá nebo není hodná. Je s ní legrace a je to moderní babička. Vždycky, když mi koupí nějaký dárek, se kterým se trefí do vkusu (což je skoro vždy), říká: "Nemysli si, že bába patří do starého železa, já sleduju co mladé holky nosí," a vítezoslavně na mě mrkne. Babička nemá manžela. Zemřel, když jsem byla ještě malá.
Když jsem tak seděla nad hrnkem bílé kávy a talířem Honzových buchet, ztlumila babička rádio, sedla si vedle mě a tichým hlasem se mě zeptala:
"Paťulko, co říkáš na tu tátovu hvězdu?"

26. červenec - " Nečekej zázraky "

27. července 2010 v 0:19 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damsel boe

Jelikož jsem se s Tomem neviděla osobně, zeptala jsem se nenápadně na tu včerejší SMS pomocí FB. Pokud vás to zajímá, přečtěte si níže uvedenou historii a posuďte sami...

24. - 25. červenec - " podivná SMS "

25. července 2010 v 22:48 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damsel boe

Mám zvláštní pocit..
Poslední dny pořád jenom prší. Sobotní ráno bylo šíleně ospalé. Nechtělo se mi vůbec vylézat z postele, a tak jsem byla v peřinách zachumlaná až do odpoledne. Hana je nachlazená, a jelikož mamka si vyrazila s kamarádkou na menší dovolenkový víkend, musela jsem na ni dát pozor. Oběd jsme kvůli mé lenivosti měli až o půl čtvrté, ale Hanička ho zblajzla s chutí. Už vím, proč mají hospodyňky takovou radost z pochválených jídel :).
Tom s Eliškou a ještě s jedním jejich kamarádem si chtěli zajít někam sednout, protože jsem ale Hanu nemohla nechat doma samotnou, pozvala jsem je k nám na půl devátou večer.
Šla jsem tedy do obchodu nakoupit nějaké tyčinky a chipsy, ať mám dát co na stůl.Doma jsem ještě připravila pár chlebíčku a už se nám hosti dobývali na dveře. Hana byla samozřejmě zvědavec číslo jedna, celou dobu s námi seděla v obýváku a uši měla nastražené jako přijímače. V půl jedenácté se mi ji konečně podařilo nahnat do postele. Pustila jsem jí Lvího krále, dala pusu na čelo a zhasnula lampičku. Do půl hodiny usnula, takže jsme mohli vytáhnout flašku vína a dělat i něco jiného, než česat poníkovi hřívu.
Za dvě hodiny jsme byli všichni už docela v náladičce a nový kamarád Petr už začal být docela otravný. Pořád se na mě tisknul a sápal. Snažil se mi v určitých chvílich zajet pod tričko. Byla jsem sice trošku omámená tím vínem, ale každopádně vždy vím, co dělám. A s Petrem jsem rozhodně nic mít nechtěla. Není ošklivý, ale takový typ kluka, který se vrhne na holku hned, co si vypije dvě skleničky mě fakt nebere.
Šla jsem nachystat druhou várku chlebíčků, když v tom mě někdo chytnul za rameno.

23. červenec - " noční balkónové (ne)rande "

23. července 2010 v 12:00 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..

Hurá!
Tak jsme včera byli na tom pívě. Asi se ptáte, jak to dopadlo. Někteří mi psali, že to vypadá na rande nebo že mi to s Tomášem přejou, ale musím vás zklamat mí drazí, včera to rozhodně rande nebylo. Byli jsme tam tři. Já, Elis a Tom. Ze začátku jsme kecali jen takhle o škole, co nás čeká a jaké máme plány o prázdninách. Po třetím pivu jsme si začli bědovat, že jsme všichni sami, že založíme SPOLEK OSAMĚLÝCH SRDCÍ :D. Docela jsme se u toho nasmáli a uznali, že i když jsme sami, tak je nám taky fajn. Jenomže někdy to objetí prostě chybí. Po jedné hodině v noci jsme zaplatili a šli domů. Odprovodili jsme Elišku, jelikož to má trochu dál a pak jsme se vydali směr náš překrásný panelák. (Náš - to zní, jako bychom tam bydleli spolu v jednom bytě, zní to dost divně :D.)
Celou cestu k výtahu jsme se smáli. Když jsem ve výtahové kabině spatřila svůj obličej v odraze zrcadla, docela jsem se zděsila.
"Bože!" koukla jsem na sebe a nevěřila svým červeným očím. Cigaretový kouř a těch pár piv jim dalo docela zabrat.
"Nejsem na tom o moc líp," zasmál se Tom a pravé oko si promnul, pak jen dodal, že příště si můžeme sednout ven. 
"Nechceš zajít ještě na jedno cígo?" zeptal se, když jsme vystoupili z výtahu.

22. červenec - " Svět je malej a MCFlurry boží "

22. července 2010 v 19:02 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damselboe

Docela slušná náhoda
Včerejší večeře se teda nevydařila, ale nevadí, dnešek to trošku vyrovnal.
Jelikož mě Bela vzbudila už po šesté hodině ráno, natáhla jsem na sebe svetr, připla jí vodítko a vyrazila do stále ještě ospalých uliček. Potkala jem pouze stejně bláznivé pejskaře nebo lidi, kteří se vydávali do práce. Upřímně jim to nezávidím, protože zatím co já se můžu za pár minut natáhnout zase do postele, oni musejí až do odpoledních hodin trčet někde v zaměstnání.
Přes oka tenkého svetru mi profukoval vítr, který sice nebyl nijak studený a silný, ale protože jsem byla celá rozespalá,cítíla jsem, jak se mi na pažích dělá drobná husí kůže.
Zapálila jsem si cigaretu, abych se trochu vzpamatovala. Šla jsem pomalými kroky po útlé cestičce a najednou jsem zpatřila Tomáše. Šel od večerky zpátky domů, ale jakmile mě zpařil, vydal se směrem ke mě.

21. červenec - " Seznamovačka s paní Montanou "

21. července 2010 v 22:00 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damselboe

Dnes ráno mě vzbudila SMS!
Jaká? No od mého milovaného tatínka, který si na mě (resp. na mě a ségru) vzpomněl po necelém měsíci a půl. Prý: AHOJ HOLKY, DNESKA V SEDM VECER VAS VYZVEDNU, TATKA. Ani ho nezajímalo, jestli máme čas, prostě dneska v sedm a hotovo.
Mamka se netvářila moc nadšeně, ale kupodivu neřekla nic v tom smyslu "Váš táta je hajzl!", což by prakticky mohla. Mamka na svých 45 let vypadá přímo fantasticky. Po třech dětech má figuru, kterou by jí mohla závidět lecjaká dvacítka a je hodná. Vždycky mu všechno dovolila, odpustila, tolerovala. Možná je hodná, až je hloupá. Našel si jinou, mladší, blbou. Co víc o tom říct.

20. červenec - " Hana Tatrmana a náš Zachránce "

20. července 2010 v 12:00 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..

To bylo rodeo! Ale hezky popořádku..
Dnešní den byl co se týče počasí docela nepěkný. Dusno, ale pod mrakem. Člověk se neschladí, protože je stále hrozný vzduch, ale ani nemůže k vodě, protože když z vody vyleze, není tu sluníčko, které by ho usušilo.
S mamkou jsem dopoledne tapetovala záchod a koupelnu. Potom jsem koukala na Zoufalky a přemýšlela co budu dělat dál. Na FB jsem se s Eliškou domluvila, že půjdeme kolem sedmé večer venčit psy. Jsem zvědavá, jestli z nás nakonec budou kámošky nebo to zůstane jen u toho venčení. Do té doby jsem ale měla ještě fůru času. Vzala jsem kolo a Hanu a jela se projet po okolí. Hanka se snažila celou cestu jezdit s rukama rozpaženýma, až nakonec nezvládla řízení a z kola se svalila na zem.

18. - 19. červenec - " Trapasy, to je moje "

19. července 2010 v 20:00 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damsel boe

Ostuda! Ostuda!
Ten kluk, co jsem ho skolila mezi vchodovými dveřmi je můj soused. Včera jsem ho potkala u výtahu, jak jsem šla vyhodit koš. Docela vtipné bylo, že jsme oba nesli pytel se smetím a jeli jsme spolu výtahem. Ani jsme se nepozdravili, jen se na mě tak zvláštně podíval a mlčel. Samozřejmě se mi u těch spropadených dveří roztrhnul pytel a všechny odpadky se vysypaly. Bože, bylo mi hrozně. Dělal, jako že si toho nevšiml. Jsem mu za to vděčná, protože uklízet po mě prázdné kelímky od jogurtů, ohryzky od jablek, zbytky z oběda a další nechutnosti, to bych se už asi propadla hambou. Někdo by si myslel, že jsme měli i společnou cestu, ale on odbočil k popelnicím, které stojí skoro až dole u hlavní cesty. No, hezky to tu začíná. Takový trapas! Kdyby to byl alespoň někdo jiný! Ne, že bych byla nějak v rozpacích, prostě mám jen smůlu na takové trapasy a zároveň "štěstí", že se to děje vždy jen v jeho přítomnosti. No to jsem zvědavá co mě ještě potká.
Dneska k večeru jsem se šla projít s Belou, zjistila jsem, že dole pod mostem je malá hospůdka i se zahrádkou. Zahrádka vypadá tak spustle, až mě to upoutalo. Vypadá to tam zajímavě. Až přijede brácha, vytáhnu ho tam. Pak jsem se vydala na opačnou stranu směrem ke zdejšímu kostelíku. Za ním, v jedné zahrádkářské kolonii jsem potkala slečnu, možná tak v mém věku, se kterou jsem se dala do řeči. Také venčila psa, nejspíš bišonka, a má drahá Bela se samozřejmě musela jít s novým psím kámošem seznámit. Pořád kolem toho bílého psíka poskakovala a pošťuchovala ho, až jsme se s tou slečnou daly do řeči. Jmenuje se Eliška a bydlí kousek ode mě, což mi udělalo ohromnou radost. Povídaly jsme si o prázdninách, nic zvláštního, ale přeci jen nějaká známá tvář. Domluvily jsme se, že bychom mohly jít zítra touhle dobou venčit psy. Ještě jsme si za jejím barákem dali jednu cigaretu a pak jsem se vydala směr domov s nadějí, že tu možná jen přeci nebudu sama...

Boe

Žvásty, žvásty, žvásty..

18. července 2010 v 12:30 | Damsel Boe |  Kecy v kleci
damsel boe
Konečně chvilka klidu!
První noc jsem spala jen na posteli mezi holými zdmi, dnes už budu usínat ve svém vymalovaném království. Nakonec se mamka rozhodla, že budu mít vlastní pokoj, protože já se budu třeba potřebovat učit a Hana mě bude otravovat. Je to takové 9-ti leté střevo, že to svět neviděl. Nábytek už jsem si rozmístila, brácha nám ještě pomáhal s přemisťováním, ale pak odjel. Mamka je z toho ještě docela hotová, ale co by chtěla - má na to věk, přeci jen letos oslaví svoje 23 narozeniny. Nemusí pořád lapět u mámy. I když, je pravda, že mi taky bude chybět, je to zvláštní. Celý život jsem s ním sdílela poschoďovku a teď ležím na nové posteli v tichém pokoji. Změna je život. Aspoň tu mám ty své dva spřízněnce - Ajšu a Belu. Oba se ke mě tulí, jsou z toho taky nesví. No jo, je to změna pro všechny. Nejlíp to tu snáží Hana. Dokonce byla dneska venku s holčičkou od naproti. Jakubovi to bylo jedno, má už po škole, s Endy si hledali bydlení, stejně by se stěhoval tak či tak. Já jsem vyváděla jak blázen. Táta se sebral, odešel někam neznámo kam, pak se vrátil, že on se stěhovat nemíní, ale protože má charakter, našel nám byt. Mamka to nemohla dlouho rozdýchat, přeci jen si to tam zařídila, ale nakonec svolila. Sice nechápu, na co mu bude byt jak kráva, když je sám, ale je mi to fuk. Neříkám, že s ním mám nějak zvlášť blbé vztahy, ale stejně věčně nebyl doma a ani nemám chuť se mu ozývat. Ať se ozve on. Kvůli jeho tvrdohlavosti jsem musela jít 100 kilometrů někde od mých kamarádů a prostředí, kde jsem byla zvyklá. Mám na něho šílený vztek! Snad se mu bude žít hezky v našem bytě..

Boe

17. červenec - "Brácha se nám stěhuje"

17. července 2010 v 20:00 | Damsel Boe |  Dny se vlečou..
damsel boe

No tak to je gól!
Brácha se bude stěhovat ke své přítelkyni, se kterou chodí asi čtyři roky. Jmenuje se Andrea, ale všichni známí i neznámí jí říkají Endy. Je to pravý opak mě. Já jsem malá, snědá, mám oči černé jak uhlíky, vlasy jako oříškovou zmrzlinu a celkově vypadám tak nějak úplně zvláštně. Zato ona je vysoká blondýnka s modrýma očkama, bledou pletí, vypadá jako panenka barbie, ale s úlevou můžu potvrdit, že se tak nechová. Má ráda sport, jídlo, filmy, hudbu, tanec. Prostě si s ní skvěle rozumí nejen brácha, ale i celá moje rodina. Ale zpátky k tématu..
Kuba mi to stěhování oznámil až dneska, což beru jako děsný podraz, protože jsme si vždycky všechno říkali hned. Mamka už to prý ví delší dobu, jen nechtěla, abych z toho byla smutná. To sice jsem, dostal ode mě pěknou herdu do zad, ale za se to rýsuje pěkná vidina vlastního pokoje :P.
Proč, že se vůbec stěhuje? S Endy se totiž na jaře zasnoubili a společný byt, který mají pronajatý v jednom docela velkém městě, je pro ně prostě samozřejmostí. Vyšlo jim to tedy pěkně hloupě, protože jsme se předevčírem nastěhovali sem a oni včera dostali echo, že si můžou jít prohlídnout byt. Je to trochu výhoda, protože je mi jasné, že kromě Haničky a Jakuba by tu byla věčně nasáčkovaná i Endy a já bych se asi zbláznila. Nevadí mi ani jeden z nich, ale přeci jen...někdy člověk potřebuje trochu soukromí.
Naštěstí si brácha ještě ani nestačil vybalit, takže si to jen hodí do auta a pofičí směr velkoměsto. Bude mi smutno, ale co, nestěhuje se na Mars a autobusy jezdí :).

Boe